XIX. ROČNÍK

Účast souborů: BALDRIÁN Pardubice, DUPÁK Hradec Králové, EKONÓM Bratislava, GAUDEAMUS Praha, HOLOUBEK Pardubice, HOŘEŇÁČEK Lázně Belohrad, KOHOUTEK Chrudim, KUŘÁTKA Chrudim, KVÍTEK Hradec Králové, LIPKA Pardubice, MARCIPÁNEK Pardubice, ONDŘEJNICA Stará Ves nad Ondřejnicí, PERNÍČEK Pardubice, RADOST Pardubice, SKANZEN ŠKODA Plzeň, VYSOČAN Hlinsko

Hosté festivalu: Dareband Vsetín, folková skupina Devítka Praha, folklorní soubor Paphos Kypr, Svítání – Original Czech Music Brno, Trdlo Pardubice

Programová rada: Pavlína Čermáková, Kateřina Černíčková, Miroslav Franc, Marek Janata, Tomáš Jehlička, Lenka Královcová, Aleš Mokren, Martin Samek, Blanka Slouková, Jaroslava Vajrauchová, Romana Vojířová, Jitka Vítková, Miloš Vršecký

Zahájení XIX. ročníku folklorního festivalu Pardubice Hradec Králové proběhlo v pátek 4. června v 19 hodin ve slavnostní síni radnice v Pardubicích. Zúčastnili se jej představitelé obou pořádajících měst společně se starostou města Chrudimi, účinkující soubory byly zastoupeny vedoucím a jedním krojovaným párem. Poté se všichni společně přesunuli na Pernštýnské náměstí, kde se po krátkém úvodním slově představitelů pořádajících měst rozběhl samotný program festivalu.

Pořady páteční Pernštýnské noci se odehrávaly již tradičně na dvou pódiích u radnice a u Spolkového domu, kde se střídaly jednotlivé soubory ve svých přibližně dvacetiminutových vystoupeních. Nedaleký Příhrádek patřil folkovým kapelám Trdlo z Pardubic a Dareband ze Vsetína, na Zámku se v průběhu večera vystřídal historický program s festivalovým pořadem Setkání, v jehož rámci se představili hosté festivalu, soubory Vlčnovjan z Vlčnova a Poleno z Bratislavy. Autorem jednotlivých pořadů Pernštýnské noci byl Aleš Mokren. Atrium radnice poskytlo útočiště pro komorní hudební pořad Marka Janaty, který letos nesl název Já na vojnu, z vojny domů. Zvolené téma postupně naplňovali Lidová muzika z Chrástu, Rozmarýnek z Prahy, Šmidlata z Pardubic a Vlčnovjan z Vlčnova. Hudební vstupy obohacené o krátké taneční ukázky svým slovem zastřešil sám autor pořadu, který nás tak prostřednictvím písní nechal nahlédnout do dob, kdy slovo vojna znamenalo nejistý odchod do neznáma a odloučení od domova stejně jako nejistý návrat zpět. Pro atrium pardubické radnice byl dále připraven pořad Okénko hostů, v němž se měl původně představit soubor Chorea Historica z Prahy za doprovodu vokálně instrumentálního souboru dobových nástrojů Chairé z Příbrami. Pro neočekávanou hospitalizaci vedoucího souboru Chairé se však bohužel tento pořad nemohl uskutečnit. V závěru Pernštýnské noci se pro odcházející návštěvníky rozezněla Zelená brána, v níž hrál pardubický Baldrián. Novinkou festivalu byl pořad Půlnoční atrium, jehož hlavní myšlenkou je společné neformální zpívání i tancování účinkujících souborů. Pořad se u zúčastněných setkal s příznivým ohlasem.

Počasí letošnímu ročníku festivalu skutečně přálo, velké množství návštěvníků mělo tentokrát možnost prohlédnout a zakoupit si výrobky na jarmarku rozšířeném až na nádvoří Zámku a ve společnosti pestrého programu strávit již tradiční Pernštýnskou noc.

V sobotu se festivalové dění přesunulo do Hradce Králové. V 10 hodin zahájil dětským pořadem Věneček tanců a písniček na Masarykově náměstí rozsáhlý program nazvaný Na hradeckém rynku. Jeho autor Martin Samek v jeho rámci postupně dále představil folkovou skupinu Devítka z Prahy, Svítání – Original Czech Music z Brna, folklorní soubor Paphos z Kypru a v průvodu směřujícím od Adalbertina na Masarykovo náměstí přišly také ostatní folklorní soubory, které se vzápětí představily v pořadu Roztančené náměstí. Vedle festivalového programu byl pro návštěvníky připraven také řemeslný trh. Ve srovnání s minulým ročníkem festivalu, kdy se tento pořad konal poprvé, se pořad na Masarykově náměstí setkal s výrazně větším diváckým ohlasem. Velkou měrou se na tom podepsalo příznivé slunečné počasí společně s celkovou propagací festivalu. Na nezájem účastníků si v letošním roce nemohly stěžovat ani Taneční dílna vedená Evou Ornstovou–Velínskou ani Muzikantská dílna vedená Markem Janatou, které se uskutečnily v dopoledních hodinách v Adalbertinu. Eva Ornstová-Velínská se věnovala různorodé práci s rytmem, prostorem a celkovou koordinací pohybu, Marek Janata se s účastníky dílny věnoval tématu Lidová píseň na koncertních pódiích a divadelních jevištích. Na divadelní prkna se v sobotním podvečeru přesunul také festivalový program. Autorka pořadu scénické tvorby Daniela Stavělová jej nazvala Sedlák šlechticem aneb v zámku a podzámčí. V komponovaném pořadu, v němž se představily soubory Chorea Historica z Prahy, Lipka z Pardubic a taneční skupina souboru J. Vycpálka s muzikou Rozmarýnek z Prahy, přenesla jeho autorka na scénu různé cesty zpracování tanců šlechtického a selského prostředí v široké škále jejich možné interpretace pohybující se od rekonstrukce existujících záznamů tance až po uměleckou inspiraci motivy pocházejícími z obou prostředí. Pořad tak byl zajímavou ukázkou interakce dvou tanečních světů, které jak se postupně ukazovalo, měly jen zdánlivě pramálo společného. Objevnost tématu stejně jako jeho režijní uchopení bezpochyby patří k tomu nejzajímavějšímu, co jsme v posledních letech mohli v rámci tohoto specifického festivalového pořadu shlédnout. Stejně neodmyslitelně jako pořad scénických forem patří k sobotnímu festivalovému dění také tradiční zastavení na Šrámkově statku v Pileticích. V areálu, který se díky pokračující citlivé rekonstrukci proměňuje v místo doslova vybízející ke společnému tanci, zpěvu či jen ke společnému pobytí, se vzájemně prolínali diváci i účinkující, vyměňující si navzájem své role. S výrazným diváckým ohlasem se setkalo večerní vystoupení souborů Vlčnovjan a Poleno na pódiu za statkem, které svou uvolněnou atmosférou podtrhlo přívětivé vyznění celého večera. Autorem pořadu byl Martin Samek.

Neděle již tradičně patřila pořadu Rozmlouvání autorek Blanky Sloukové a Jitky Vítkové. Ještě jednou se na jednom jevišti vystřídaly pardubické dětské soubory s hosty festivalu a prostřednictvím svých písní a tanců uzavřeli třídenní festivalové dění.

Jednou z hlavních myšlenek provázející folklorní festival Pardubice – Hradec Králové od jeho počátků je neustálé přehodnocování způsobu prezentace lidového umění a vytváření takových podmínek, které by plně respektovaly specifické tvůrčí procesy pojící se k současné práci folklorních souborů. Dramaturgická koncepce festivalu se proto již bezmála dvacet let zaměřuje především na rozmanitost představovaných hudebních a tanečních forem. Množstvím nejrůznějších typů pořadů dává možnost ukázat různorodost v pojetí tradičního hudebně tanečního repertoáru. Prostor zde dostávají tradičně pojaté pořady odehrávající se na pódiích v Pardubicích v rámci Pernštýnské noci a v Hradci Králové v pořadu nazvaném Na hradeckém rynku, vedle toho je zde věnována pozornost ryze vzdělávacím hudebním a tanečním dílnám. Ojedinělou záležitostí je pak pořad scénických forem soustřeďující se na umělecký přístup k prvkům tradiční lidové kultury v divadelních podmínkách. Vedle toho chce festival poskytnout účinkujícím i hostům příležitost pro ryze neformální setkání a má k tomu ideální prostředí právě na Šrámkově statku v Pileticích. Soubory se zde setkávají po dvou dnech naplněného festivalového programu, mají zde možnost společně povečeřet, společně si zazpívat a zatancovat, jednoduše na chvíli opustit přísnou svázanost choreografií a jednotlivých pořadů. Myslíme si, že tento typ setkání k životu folklorních festivalů a folklorních souborů náleží stejně jako důkladně promyšlené jevištní kompozice. Návštěvnost jednotlivých části festivalového dění odehrávající postupně v Pardubicích, Hradci Králové a Pileticích společně s ohlasy ze strany jednotlivých souborů nás přesvědčují o tom, že celková dramaturgická koncepce festivalu má trvalé opodstatnění.