Účinkující

ÚČINKUJÍCÍ SOUBORY za rok 2021 BARUNKA Česká Skalice, ČERVÁNEK Hradec Králové, FORMANI Slatiňany, HOLOUBEK a RADOST Pardubice, HOŘEŇÁK a HOŘEŇÁČEK Lázně Bělohrad, JARO Ústí nad Orlicí, JITŘENKA Dolní Čermná, KALAMAJKA Havlíčkův Brod, KOHOUTEK Chrudim, LIPKA Pardubice, MARCIPÁNEK a PERNÍČEK Pardubice, NIVNIČKA Nivnice, SEJKORKY SlatiňanyŠÁTEČEK Nymburk, ŠPINDLERÁČEK Špindlerův Mlýn, VYSOČAN Hlinsko

ČERVÁNEK Hradec Králové

Dětský folklorní soubor Červánek pochází z Hradce Králové a vznikl v roce 1979. Snažíme se oživit lidové zvyky a tradice, oživujeme dávno zapomenuté písničky, dětské hry a tance. Vystupujeme pravidelně na folklorním festivalu Pardubice-Hradec Králové, přijali jsme pozvání na festival Frenštátské slavnosti, vystupovali jsme na mezinárodních festivalech v Červeném Kostelci, v Rožnově pod Radhoštěm, v Šumperku, Liptále, Lipníku nad Bečvou, Valašském Meziříčí, Dolní Čermné, dokonce jsme dostali příležitost vystoupit i ve Strážnici. Pravidelně se zúčastňujeme regionálních dětských přehlídek. V Hradci Králové jsme obnovili řadu lidových tradic, např. masopustní průvod, vynášení Smrtholky z Hradce Královýho a vánoční koledování. Spolu se souborem Dupák, se kterým úzce spolupracujeme, se zaměřujeme na oživení památky lidové architektury - Šrámkova statku v Pileticích. Stavění máje patři mezi nejkrásnější obnovené tradice.

Vedoucí souboru: Iva Ondráčková
http://www.dfccervanek.cz


 

FORMANI Slatiňany

Národopisný soubor Formani zpracovává písně, tance a zvyky z Východních Čech, převážně z regionů Chrudimska, Hlinecka a Nasavrcka. Formani působí při T. J. Sokol Slatiňany, spolupracují s městem Slatiňany a také s Waldorfskou školou v Pardubicích.
Choreografie jsou šité na míru členům souboru. Snaží se v nich zachytit zapomenuté tradice našich předků, zároveň pobavit diváka a využít různověkosti členů souboru. Vedle sousedských, obkročáků, skočné či oblíbených mateníků Formani mohou nabídnout i výuku lidových tanců, taneční zábavy a soutěže, vánoční programy s koledami, s živým betlémem či vánočními písněmi barokních kancionálů a program staropražských písní (např. pro předtančení na plesech).
Muziku souboru vede primáška Helena Kohoutková, taneční část souboru pracuje pod vedením Aleše Kohoutka a Stanislavy Sejkorové. Organizační vedoucí souboru je Radim Zajíček.
Členy souboru jsou jak zkušení muzikanti a tanečníci, kteří se věnují lidovému umění již více jak dvě desítky let, tak i zástupci mladé generace, která vyrostla mj. i z dětského souboru Sejkorky Slatiňany.

Při představování průřezu tvorby ze svého regionu je zajímavé pozorovat, jak se mění nálada jednotlivých písniček a tanců a také jak si dokážou i jinak křehké dívčiny pořádně „vejsknout“ a nenechat se jen tak dostat z kola ven. Samozřejmě že vedle sousedských, obkročáků či skočné nechybějí ani oblíbené mateníky v různých úpravách a choreografiích, při kterých se vydovádí jak muzikanti, tak i tanečníci. Těmito tanci byl region Chrudimska-Nasavrcka vyhlášen. Formani pracují s tanečním materiálem jak v základních formách, tak i v komponovaných celcích, jako například v pásmech Formanskou cestou (2007), Nešťastné vdávadlo (2009) a Život manželský (2014).

www.formanislatinany.cz 



 

HOLOUBEK a RADOST Pardubice

Soubor Radost a jeho nejmladší složka Holoubek působí již přes 40 let v DDM Alfa v Pardubicích. Pracují v něm děti od 4 let až po dospělé. Taneční a písňový repertoár čerpá převážně ze sbírek našeho kraje a okrajově i jiných folklorních oblastí. Úspěchem Radosti v celostátním měřítku byla četná účast na národních i zemských přehlídkách, na MFF ve Strážnici a mnoha dalších tuzemských i zahraničních festivalech. Z Turecka si přivezl cenu za muziku a jevištní projev, z Polska cenu za choreografii a v MFF v Bělorusku se stal laureátem soutěže. S dětmi pracují bývalí členové Alexandra Neradová, Lenka Mroviecová, Lenka Jírková, Jarmila Mokrenová, Marcela Čapounová, Světlana Roušová a Michaela Zemková.

Umělecká vedoucí souboru: Jitka Vítková
Vedoucí muziky: Anna Škodová


HOŘEŇÁK a HOŘEŇÁČEK Lázně Bělohrad

Folklorní soubor Hořeňák byl založen v roce 1949. U jeho zrodu stál významný hudební pedagog Vratislav Vycpálek. Folklorní soubor Hořeňák má ve svém programu tance, písně a lidová vyprávění z Podkrkonoší (zejména z regionu Hořicka a Novopacka).Soubor se účastnil mnoha mezinárodních folklorních festivalů téměř po celé Evropě, v Jižní a Severní Americe, Kanadě a Asii. Vystupoval a natáčel pro televizi i rozhlas. Soubor Hořeňák za dlouhá léta svého působení, a to jak uměleckého, tak i kulturního, vytvořil osobitý hudební, taneční i slovesný repertoár, který ve svých hlavních rysech vychází z romantických historických vrstev folkloru v Podkrkonoší. Ve svých vystoupení zachycujeme život na vesnici, práci na poli i různá řemesla charakteristická pro náš region – tkalci, ševci, mlynáři, kováři, atd. Soubor svým temperamentním zpracování lidových tradic přináší radost, veselost a nenásilnou formou představuje historii své země, svého kraje.

Dětský folklorní soubor Hořeňáček vznikl v roce 1975 a od doby svého založení dosáhl mnoha úspěchů na národních přehlídkách dětských folklorních souborů. Účinkoval na celé řadě festivalů a přehlídek.
Soubor se zabývá zpracováním lidového umění, to je písněmi, tanci, dětskými hrami, na jejichž podkladě se snaží rozvíjet dětskou hudebnost, rytmické cítění a pohybovou kulturu.
Ve svém repertoáru má písně z Podkrkonoší a podhorských oblastí Čech.

Vedoucí souboru: Milan a Zdeňka Rychterovi
www.horenak.belohrad.net 


JARO Ústí nad Orlicí


Folklorní soubor Jaro vznikl v roce 1965. Jeho domovem je východočeské město Ústí nad Orlicí. V jeho repertoáru jsou lidové písně a tance Podorlicka - Žamberecka, často komponované do tematických pásem. Soubor tvoří hudební a taneční složka, dohromady třicet dva členů. Lidová muzika, pod vedením primáše Jana Dostála, často provází řadu kulturních a společenských akcí.
Za dobu své působnosti uskutečnil soubor Jaro stovky vystoupení doma i v zahraničí. Jeho členové rozdávali radost na folklorních festivalech např. v Brazílii, Itálii, Holandsku, Německu, Slovinsku, Polsku, Koreji, Mexiku apod. Soubor je spolupořadatelem mezinárodního folklorního festivalu Čermenské slavnosti.

www.jaro-folklore.cz

JITŘENKA Dolní Čermná

Folklorní soubor Jitřenka z Dolní Čermné oslaví v letošním roce již třicáté výročí od svého vzniku. K jeho založení významně přispělo každoroční pořádání Čermenských slavností v obci. Jitřenka byla původně založena jako dětský folklorní soubor a v jejích řadách tančilo až šedesát dětí místní základní školy. V současné době je Jitřenka folklorním souborem, jehož členové začínali v Jitřence tancovat jako děti. Soubor navázal na původní tvorbu, která vychází především z regionálních pramenů. Ve svém repertoáru má tance a pásma z Podorlicka.
Jitřenku od loňského roku nově doprovází muzika vedená Eliškou Zpěvákovou. Mladí muzikanti se postupně dávali dohromady z okolních vesnic a začalo se tak formovat nové uskupení lidové muziky, kterému rozhodně nechybí nadšení.
Jitřenka pravidelně rozdává radost na mnoha regionálních kulturních i společenských akcích, účastní se řady folklorních festivalů i slavností a své umění prezentuje i v zahraničí. V poledních letech to bylo např. v Německu, Itálii či v Kostarice. I v letošním roce se soubor již připravuje na folklorní festival Čermenské slavnosti, jehož je spolupořadatel.

Vedoucí souboru: Yvona Rybová
www.jitrenka-folklor.cz

KALAMAJKA Havlíčkův Brod


Soubor Kalamajka se poprvé představil veřejnosti v roce 1971 jako dětský folklorní soubor při Základní škole Štáflova v Havlíčkově Brodě. Soubor založila a vedla učitelka Lucie Honsigová, která Kalamajce odborně vypomáhá dosud. Po roce 1989 se z několika nadšenců, bývalých členů souboru, utvořila skupina, která dala základ Kalamajky dospělých. Výrazným přínosem pro soubor bylo navázání spolupráce s Věrou Svobodovou, bývalou choreografkou Státního souboru písní a tanců a s manažerem Waltrem Kubou. Od roku 2007 pracuje opět i dětská sekce souboru. V repertoáru souboru jsou hlavně písničky, tance, hry, říkadla a pověsti z Vysočiny - Českého a Moravského Horácka. Připravované programy mají většinou humorné ladění. Náměty pro činnost souboru jsme čerpali z různých pramenů – zápisy Zdeňky Jelínkové, Vratislava Bělíka aj. Ve spolupráci s ředitelkou Národopisného muzea v Praze dr. Jiřinou Langhammerovou byly podle dochovaných krojů a záznamů postupně pořízeny ženské i mužské kroje.

www.kalamajka.cz

KOHOUTEK Chrudim

Národopisný soubor Kohoutek z Chrudimi loni oslavil 30. narozeniny. Společným jmenovatelem jeho repertoáru je netradiční výběr tématu a přístup k němu s použitím osobitých výrazových prostředků. Soubor samozřejmě prezentuje i klasický taneční a hudební repertoár zaměřený převážně na východní Čechy a Polabí, ale nebrání se ani sáhnout do jiných českých regionů. Inspirací pro scénická čísla jsou i útržky či detaily všedního života našich předků a jejich autorské uchopení a zpracování.
Každoročně začátkem září soubor v Chrudimi pořádá folklorní festival Chrudimské obžínky, v prosinci pak představuje nový program ve vlastním pořadu s názvem Trochu vánoční. Členové souboru také v Chrudimi oživili tradiční masopustní obchůzku s typickými maškarami, v jejíž scénickém zpracování vycházejí z podoby obchůzky na Hlinecku, která byla zapsána na Seznam světového nehmotného dědictví UNESCO.

Vedoucí souboru: Šárka Kratochvílová
Primáš muziky: Tomáš Dostál
http://www.nskohoutek.cz

 

LIPKA Pardubice

Folklorní soubor Lipka Pardubice si klade za cíl uchovávat a obnovovat lidové tradice a zvyky, současně se snaží prezentovat folklor tak, aby byl přístupný a poutavý pro široké publikum. Repertoár souboru tak tvoří jak východočeské tance ve své základní podobě, tak i stylizovaná a scénická pásma. Často ve svých choreografiích používá vtip, nadsázku i pro folklor netradiční prvky.
Folklorní soubor Lipka byl založen v roce 2007 bývalými členy pardubických dětských folklorních souborů, svou činností však navazuje na bohatou historii a odkaz Souboru písní a tanců Lipka, který fungoval v Pardubicích od roku 1981 jako vůbec první folklorní soubor v regionu. V současné době sdružuje přibližně patnáct nadšených tanečnic, tanečníků, muzikantek a muzikantů. Kromě tuzemských festivalů se soubor v posledních letech představil také v zahraničí, např. Panamě, Mexiku, Turecku či Španělsku.
V roce 2017 oslavila Lipka jubilejní desátou sezonu, ve které se vrátila k nejzajímavějším a nejúspěšnějším choreografiím ve svém repertoáru. Letos již pokračuje v další tvůrčí činnosti, diváci se tedy mohou těšit na zcela nové tance, písně a pásma.

Vedoucí souboru: Michal Doubek
http://www.fslipka.cz

MARCIPÁNEK a PERNÍČEK Pardubice

Dětský folklorní soubor Perníček vznikl v roce 1986 při Základní umělecké škole Havlíčkova 925, Pardubice. Hraje, tančí a zpívá v něm na 140 dětí ve věku od 4 do 18 let. Tanečníci „předškoláci“ vystupují pod vlastním názvem „Marcipánek“. O hudební doprovod se stará dětská lidová muzika.
Při tvorbě repertoáru soubor klade důraz na poznávání našeho kraje, proto čerpá převážně z regionu Polabí a zvyklostí, které se k němu váží. Společně s dětmi odhaluje jak žily naše "prabáby" během celého roku. Vznikají tak celovečerní představení skládající se z jednotlivých tanečních pásem všech oddělení souboru, která jsou vzájemně tematicky provázána (O Velikonocích, O Vánocích, O posvícení, O letnicích s Perníčkem a Marcipánkem). Za léta svého působení se soubor Perníček již řadí mezi nejvýraznější české soubory. Reprezentoval své město, kraj i zemi na mnoha přehlídkách a mezinárodních festivalech u nás (MFF Strážnice, Pardubice-Hradec Králové, Tradice Evropy) i v zahraničí (Evropa, Asie, Afrika, Jižní Amerika…).
Soubor je nositelem titulu Laureát MFF Strážnice 2013.

Vedení souboru se skládá z učitelů ZUŠ, choreografky souboru jsou Lenka Šťastná, Blanka Slouková a Iveta Lepori-Paličková, vedoucími dětské lidové muziky jsou Michal Doubek a Pavla Slouková.
www.dfspernicek.cz


 

NIVNIČKA Nivnice


V roce 1992 se stal vedoucím folklorního souboru Nivnička z Nivnice pan učitel Vlastimil Ondra. Od té chvíle hledá s dospělými, dětmi a mládeží, kteří ho obklopují, všechny možné cesty kudy proniknout zpět do zahrady lidové kultury, aby jeho svěřence ohromila, oslnila, rozbušila jim srdce a pohladila je po duši, tak jako kdysi jeho. Aby v ní prožili nádherné dny svého dětství a dospívání. A až dospějí, aby otevřeli ta tajemná vrátka do zahrady lidové kultury svým dětem a ta krása se posunula do další generace.
Na festival Nivnička přijede jen se třemi malinkými skupinkami z té stovky lidí, kteří Nivničku tvoří. Jsou tu zpěváčci z Malučké nivničky, tanečníci mládežníci z Malé nivničky a muzikanti z hudebního seskupení Muzikaša. Ponořte se do lidové kultury Slovácka z moravskoslovenského pomezí. Vždyť Nivnice leží pod Bílými Karpaty.
Nejen folklorní soubor, jsme Nivnička z krajiny Jana Amose Komenského.

www.nivnicka.cz


SEJKORKY Slatiňany

V září 2012 se folklorní rodina rozrostla o dalšího člena, pod hlavičkou T. J. Sokol Slatiňany vznikl Dětský folklorní soubor Sejkorky. Ve třech tanečních odděleních souboru a v muzice hraje, zpívá a tančí více než 70 dětí od 4 do 18ti let. Soubor zpracovává písně, tance, dětské hry a říkadla z východu Čech a Českomoravské vysočiny. Vedoucí souboru je Mgr. Stanislava Sejkorová, dětská muzika pracuje pod vedením Mgr. Jiřiny Pražanové. Soubor pravidelně vystupuje nejen ve Slatiňanech a blízkém okolí, ale je také jedním z organizátorů Dětského mezinárodního folklórního festivalu Tradice Evropy. V srpnu 2014 soubor reprezentoval ČR na festivalu v polské Varšavě a v listopadu přinesl české písničky a tance na mezinárodní folklórní festival do Maďarska.

www.sejkorky.cz

 


ŠÁTEČEK Nymburk


Folklorní soubor Šáteček, který se zabývá foklorem Středního Polabí, (ne)oslavil v roce 2020 své 35. výročí a i přes svůj středně pokročilý věk se jedná o soubor plný mladých lidí, z nichž většina přišla do soubory v dětském věku a působí v něm dodnes. Základem tanečního repertoáru jsou choreografie Romany Khauerové za doprovodu komponované lidové hudby Karla Krasnického. Muzika hraje v tradičním nástrojovém složení houslí, violy, kontrabasu, flétny, klarinetů, polabského cimbálku, dud a romantické kytary.
Šáteček se pravidelně účastní folklorních festivalů, celostátní přehlídky choreografií a soutěže lidový zpěváček, v rámci které v roce 2019 doprovázela muzika Šátečku českou část finalistů. Ke sklonku roku 2020 vydal soubor k 35. výročí nové reprezentativní CD pod názvem „Největší polabské hity 18. a 19. století“. CD je možné si zakoupit u zástupců souboru nebo je možné si ho poslechnout na hudební platformě Spotify.
11. září 2021 uskuteční opožděně FS Šáteček slavnostní koncert ke svému 35. výročí, kde se představí s novinkami jako je Vojenské pásmo nebo swingový minimuzikál na lidové téma. Cílem FS Šáteček je popularizace lidové kultury v rámci široké veřejnosti za použití moderního přístupu, který ovšem respektuje smysl a nádech dochovaných lidových materiálů.

www.satecek.cz

ŠPINDLERÁČEK Špindlerův Mlýn

Folklorní soubor Špindleráček působí od roku 1972 ve Špindlerově Mlýně. Vznikl ze vzpomínek Jany a Františka Tauchmanových na krásná léta prožitá ve vrchlabských národopisných souborech Krakonoš a Hořec. Prezentuje folklor Krkonoš a Podkrkonoší. Čerpá z materiálů krajových spisovatelů Marie Kubátové, Jaromíra Horáčka, Jana Buchara, ze sběratelské činnosti Pavla Krejčího, Amálie Kutinové a J. V. Kratochvíla. Autorem hudebních úprav je hudební skladatel Jan Dumek.
V současné době soubor působí pod tanečním vedením Jitky Blažkové a Zuzany Ramachové a pod hudebním vedením Michaely Prokopcové.

www.spindleracek.webgarden.cz

VYSOČAN Hlinsko


Soubor písní a tanců Vysočan Hlinsko vznikl v roce 1983 při Městském kulturním klubu Hlinečan, se kterým úzce spolupracuje dodnes. Navázal tak na dětský folklorní soubor Vysočánek, který již v Hlinsku působil od roku 1965. Tak se stalo, že dospělý soubor nese stejný název jako Horácký soubor písní a tanců Vysočan Jihlava. Shoda názvů je čistě náhodná a oba soubory udržují přátelské vztahy.
Hlinecký Vysočan zpracovává folklorní materiál z Hlinecka, jehož územím přímo prochází hranice severního Horácka a východních Čech. Četné sbírky pocházejí právě od hlineckého rodáka a významného občana JUDr. Karla Václava Adámka. Na jeho počest se konají v Hlinsku každoročně Adámkovy folklorní slavnosti a to v malebné historické části zvané Betlém. Zde se nachází několik původních roubených staveb, což propůjčuje mezinárodnímu folklornímu festivalu jedinečnou atmosféru. Vysočan reprezentuje svůj region po celé vlasti, projel velký kus Evropy i část Asie. Nejlépe se však cítí doma na Vysočině mezi roubenými chaloupkami na Betlémě a ve skanzenu na Veselém Kopci. Za jeden z největších úspěchů a silných zážitků považuje soubor účinkování na festivalu ve Strážnici. 
Momentálně prochází souborem třetí generace tanečníků, muzikantů a zpěváků. V současné době Vysočan čítá dvacet pět členů, primášem muziky je Miloslav Teisler, uměleckým a organizačním vedoucím souboru je Josef Dospěl. 

www.vysocan.eu

Tento se projekt uskutečňuje za finanční­ podpory Ministerstva kultury, Královéhradeckého a Pardubického kraje a statutárních měst Hradec Králové a Pardubice

Hlavní partneři festivalu

Partneři festivalu

Mediální partneři

Facebook