VII. ROČNÍK

Účast souborů: ČERVÁNEK Hradec Králové, GAUDEAMUS Praha, HOLOUBEK Pardubice, KARMAZÍN Pardubice, KOHOUTEK Chrudim, KŘINIČÁNEK Krásná Lípa, KVÍTEK Hradec Králové, LIPKA Pardubice, MARCIPÁNEK Pardubice, MLADINA Plzeň, PERNÍČEK Pardubice, RADOST Pardubice, ROKYTKA Rokycany

Celkem: 13 souborů

     Tento ročník zaznamenal několik dalších úprav, a to po důkladné analýze programovou radou. Jednalo se v první řadě o prostředí programů, kde bylo poprvé využito nově rekonstruované první nádvoří pardubického zámku. Nádvoří mělo svůj neodolatelný půvab a napomohlo pozoruhodnou měrou k celkovému vyznění programu. Poněkud problematické bylo zajištění zvukovou a světelnou technikou, což ovšem bylo možno omluvit novou situací. Využití Městské hudební síně v Hradci Králové pro komorní hudební pořad bylo rovněž velmi přínosné. Na druhé straně nepříznivě se projevilo snížení počtu účinkujících souborů a tím i jisté omezení pestrosti programové skladby festivalu jako celku. S ohledem na tato opatření nebylo možné pozvat dokonce ani moravský soubor, o cizím nemluvě. To bylo ve svém důsledku k velké škodě festivalu a jeho dramaturgie.

     Přijetí u primátorů Hradce Králové a Pardubice se stalo důležitým momentem prezentace festivalu. Zdálo se, že přijetí u primátorů obou měst mělo i efekt oboustranný. To znamená, že špičkoví politici a představitelé měst si uvědomili význam, rozsah a také možnosti této společenské a kulturní akce pro občany a veřejnost, ale také pro politiku měst.

     Bylo již zcela nesporné, že festival vytvořil pevnou, zajímavou a žádoucí tradici v obou pořadatelských městech. Jeden festival ve dvou městech se stal velmi zajímavým, přestože kladl podstatně vyšší nároky na přípravu a organizaci. Na druhé straně vznikla možnost více zdrojového financování této rozsáhlé společenské akce. A to byl zjevně i do budoucna trend mimořádně kladný a efektivní zvláště v měřítku regionální politiky.