Folklorní soubor Baldrián z Pardubic je komorní hudebně taneční soubor, který oživuje písničky a tance Polabí a východních Čech. Lidové zvyky a tradice předvádí ve scénickém zpracování, některé realizuje i v rámci tradičních událostí a svátků. Členy souboru můžete vidět při tříkrálové obchůzce, masopustu, vynášení smrti nebo úspěšných představeních Máje i Svatej Ján a O perníkových panenkách.
Baldrián je lidové jméno pro léčivou bylinku Kozlík lékařský, se kterou má soubor údajně společnou tu vlastnost, že zklidňuje nervovou soustavu, tiší migrénu nebo, chcete-li, zlepší náladu a hladí po duši. Ale posoudit to musíte již sami.
Vedoucí souboru: Aleš Mokren
Vedoucí taneční složky, choreografka: Marie Mokrenová
http://www.baldrian.cz/
Dyleň existuje pod tímto názvem v Karlových Varech od roku 1974. Předtím se soubor jmenoval Mládí a jeho počátky sahají do roku 1957, dnes patří k nejznámějším folklorním souborům v západních Čechách. Ve své jevištní tvorbě se zaměřuje na lidové písně a tance nejzápadnější části Čech, Karlovarska a pohraniční oblasti kolem řeky Ohře, tedy kraje, kde po staletí vedle sebe žili Češi a Němci. Dyleň má vlastní dudáckou lidovou muziku, dospělý soubor má šest párů v Archivní složce, což jsou tanečnice a tanečníci mezi 60 a 70 lety, kteří doslova protančili celý život, a šest párů mladých tanečníků – Jelenů. Úspěšný dětský soubor má tři oddělení podle věku dětí. Repertoár souboru, který je velmi rozsáhlý, zahrnuje písně a tance milostné, řemeslnické, tance a taneční hry oblíbené při tanečních zábavách. Podle historických materiálů soubor zrekonstruoval několik dříve typických tanců z širšího okolí Karlových Varů. Dyleň vystupuje v rekonstruovaných karlovarských lidových krojích. Od roku 1996 soubor organizuje významnou akci celorepublikového významu – Karlovarský folklorní festival, který má za sebou již dvacet úspěšných ročníků.
Soubor Dupák již od roku 1991 zpracovává lidovou látku z východočeského regionu, převážně z Hradecka, Polabí a Podkrkonoší, se snahou obnovovat nejen tance a písně, ale i lidové zvyky a starodávné obyčeje našich předků, s přáním rozdávat radost všem se kterými se potkáme. K tomu nám velmi pomáhá i muzika folklorního souboru Kvítek, se kterou již několik let spolupracujeme. Největší novinkou letošního roku je to, že jsme se rozrostli o spoustu nových členů, pro něž je vystoupení na FF Pardubice-Hradec jedno z prvních.
Vedoucí souboru a taneční složky: Pavel Mazánek
Organizační vedoucí souboru: Pavla Řádková
Vedoucí muziky: Ondřej Veselý
http://www.fsdupak.sweb.cz
Národopisný soubor Formani Slatiňany vznikl oficiálně na jaře roku 2004, kdy spatřil světlo světa jak název, tak i logo nově se formujícího uskupení muzikantů a tanečníků. Formani od svého založení navázali úzkou spolupráci s Tělocvičnou jednotou Sokol Slatiňany. Soubor zpracovává písně, tance a zvyky z Východních Čech, převážně sahá do regionů Chrudimska-Nasavrcka, Hlinecka a Českého Horácka. Za dobu své existence reprezentovali souboráci Východočeskou župu a město Slatiňany na mnoha akcích a festivalech nejenom v Čechách, ale i za hranicemi vlasti. Všude, kam Formani dojedou, je veselo a s diváky si záhy porozumí díky své bezprostřednosti a muzikálnosti.
Muziku souboru tvoří stabilní kádr deseti muzikantů pod laskavým ale zároveň i pevným vedením primášky Heleny Kohoutkové. Podle jejich not pak dnes tančí a zpívá deset tanečních párů pod vedením Aleše Kohoutka a Stáni Sejkorové, kteří soubor zásobují i choreografiemi. To vše organizačně „kočíruje“ a řád věcem souborovým udává Radim Zajíček.
http://formani.wz.cz
Soubor Haná Velká Bystřice z.s. byl založen v roce 1986. V současnosti je členem občanského sdružení, ve kterém pracují lidové muziky Krušpánek a Kanafaska a folklorní soubory Čekanka, Krušpánek, Kanafaska Mladá Haná a Haná. Členové těchto souborů jsou rozděleni podle věku – od dětí až po střední generaci. Cílem souboru je nejen diváka pobavit, ale také jej poučit o zvycích a obyčejích našich předků. A to vše humornou formou. Choreografie k těmto tancům připravil pan Jiří Čada, vedoucím souboru je Josef Langer. Za dobu své činnosti navštívil různé festivaly u nás i v zahraničí, ze kterých si přivezl několik ocenění. Členové souboru pořádají různé folklorní akce v průběhu celého roku. Uveďme například Masopust s Voděním medvěda, Vynášení smrtky, Sečení lóke, Šmigrust, Hanácké pupek světa nebo Štěpánské koledování. Soubor je také spolupořadatelem mezinárodního folklorního festivalu Lidový rok. Tento festival je charakteristický tím, že kromě zahraničních souborů zde vystoupí i soubory z různých folklorních regionů naší vlasti a předvedou zde lidové zvyky, které jsou pro jejich region charakteristické.
Soubor Radost pracuje od roku 1977 v DDM Alfa v Pardubicích. V současné době má devadesát členů v jednotlivých odděleních ve věku od čtyř let až po dospělé. Všechna oddělení se zúčastní festivalu. Zpracovává přednostně folklor z Pardubicka, Chrudimska a Nasavrcka a okrajově i z jiných folklorních oblastí.
Umělecká vedoucí souboru: Jitka Vítková
Národopisný soubor Kohoutek z Chrudimi loni oslavil 30. narozeniny. Společným jmenovatelem jeho repertoáru je netradiční výběr tématu a přístup k němu s použitím osobitých výrazových prostředků. Soubor samozřejmě prezentuje i klasický taneční a hudební repertoár zaměřený převážně na východní Čechy a Polabí, ale nebrání se ani sáhnout do jiných českých regionů. Inspirací pro scénická čísla jsou i útržky či detaily všedního života našich předků a jejich autorské uchopení a zpracování.
Každoročně začátkem září soubor v Chrudimi pořádá folklorní festival Chrudimské obžínky, v prosinci pak představuje nový program ve vlastním pořadu s názvem Trochu vánoční. Členové souboru také v Chrudimi oživili tradiční masopustní obchůzku s typickými maškarami, v jejíž scénickém zpracování vycházejí z podoby obchůzky na Hlinecku, která byla zapsána na Seznam světového nehmotného dědictví UNESCO.
Vedoucí souboru: Šárka Kratochvílová
Primáš muziky: Tomáš Dostál
http://www.nskohoutek.cz
Dětský folklorní soubor Kvítek z Hradce Králové byl založen na podzim roku 1982. V současné době soubor tvoří devítičlenná lidová muzika, kde hrají zkušení muzikanti, a taneční složka. Kvítek se věnuje zpracování písní a tanců především vlastního regionu (Hradecka, Podorlicka, Podkrkonoší), muzika má však v repertoáru písničky i z jiných regionů Čech, Moravy a Slovenska.
Muzika kromě samostatného vystupování spolupracuje ještě s dalšími folklorními soubory, doprovází soubory Dupák z Hradce Králové, Moták z Prahy a Český lidový soubor Chrudim.
Vedoucí souboru: Ondřej Veselý
www.fskvitek.cz
Folklorní soubor Lipka byl založen v roce 2007 při Kulturním centru v Pardubicích bývalými členy pardubických dětských folklorních souborů a v tomto roce tak prožívá svou pátou sezónu. Soubor si klade za cíl uchovávat a obnovovat lidové tradice a zvyky, současně se ale snaží prezentovat folklor tak, aby byl přístupný a poutavý pro široké publikum. Kromě tradičních Výročních a Vánočních koncertů pořádá každoročně cyklus tanečních zábav pro veřejnost, tzv. Tanečních domů, kde za doprovodu živé lidové muziky probíhá i výuka tance tou nejpřirozenější formou – hrou a zábavou. Pravidelně také spolupracuje s Východočeským divadlem v Pardubicích. V loňském roce také obnovil tradici pardubických Staročeských bálů a uspořádal první ročník Podzimních folklorních slavností.
Vedoucí souboru: Michal Doubek
http://www.fslipka.cz
Dětský folklorní soubor Perníček vznikl v roce 1986 při Základní umělecké škole Havlíčkova 925, Pardubice. Hraje, tančí a zpívá v něm na 140 dětí ve věku od 4 do 18 let. Tanečníci „předškoláci“ vystupují pod vlastním názvem „Marcipánek“. O hudební doprovod se stará dětská lidová muzika.
Při tvorbě repertoáru soubor klade důraz na poznávání našeho kraje, proto čerpá převážně z regionu Polabí a zvyklostí, které se k němu váží. Společně s dětmi odhaluje jak žily naše "prabáby" během celého roku. Vznikají tak celovečerní představení skládající se z jednotlivých tanečních pásem všech oddělení souboru, která jsou vzájemně tematicky provázána (O Velikonocích, O Vánocích, O posvícení, O letnicích s Perníčkem a Marcipánkem). Za léta svého působení se soubor Perníček již řadí mezi nejvýraznější české soubory. Reprezentoval své město, kraj i zemi na mnoha přehlídkách a mezinárodních festivalech u nás (MFF Strážnice, Pardubice-Hradec Králové, Tradice Evropy) i v zahraničí (Evropa, Asie, Afrika, Jižní Amerika…).
Soubor je nositelem titulu Laureát MFF Strážnice 2013.
Vedení souboru se skládá z učitelů ZUŠ, choreografky souboru jsou Lenka Šťastná, Blanka Slouková a Iveta Lepori-Paličková, vedoucími dětské lidové muziky jsou Michal Doubek a Pavla Slouková.
www.dfspernicek.cz
Folklórny súbor železničiarov Marína ze Zvolena působí již téměř padesát let a od svého vzniku je reprezentantem především podpolianské lidové tradice. Soubor tvoří lidová hudba, dívčí a ženská pěvecká skupina a nejpočetnější taneční složka. Soubor sídlí a tvoří v prostorách Domu kultúry Železníc Slovenskej republiky ve Zvoleně. Tvorbu Maríny charakterizuje specifický rukopis uměleckého vedoucího a choreografa souboru Jána Jamrišky. Pod jeho vedením si soubor vytvořil vlastní, jedinečnou tvář, charakteristickou vysokým uměleckým zpracováním a interpretační úrovní. V choreografiích jsou umělecky rozvíjeny specifické, lokální znaky tanečních motivů a zavedené tradiční formy tanců. V říjnu tohoto roku folklórny súbor Marína zve všechny své příznivce na oslavy 50. výročí svého založení. V rámci oslav uvede několik hudebně-tanečních představení, které budou přehlídkou úspěšných programových čísel z minulosti a načrtnutím nového tvůrčího směřování souboru, stejně jako jedinečný hudebně-pěvecký komorní program uváděný v kostelech. V létě soubor vycestuje na mezinárodní festival hudby a tance do Japonska.
Soubor vznikl při ZUŠ Střezina v r. 2014 a jeho jádro tvoří děvčata a kluci ve věku od 6-15 let. Peciválek se poprvé představil veřejnosti na okresní a krajské soutěži tanečních oborů na jaře 2015, vystupoval také na Stavění máje v Pileticích a celoškolní akci Open dwoor ZUŠ Střezina. Jako folklorní prvotina vznikla pásma Na hruškách a Studánky. V letošním roce pracuje na novém pásmu O Peciválku a těší se na nová vystoupení v rámci folklorní sezony 2016. Soubor vede Klára Blažková ve spolupráci s Ludmilou Hájkovou a hudebnicí Evou Černíkovou. Soubor doprovází Malá muzika, která pracuje pod ZUŠ Střezina pod vedením Evy Černíkové.
Peciválek hledá především nové cesty a přístupy ve zpracování folklorního materiálu, snaží se vycházet z dětské spontánnosti a tvořivosti, při vzniku nových pásem rozvíjí především taneční a hudební improvizace dětí.
Soubor byl založen v roce 1948 jako „Valašský krůžek“ při Muzejním a národopisném spolku v Rožnově pod Radhoštěm, později přešel pod Osvětovou besedu a byl přejmenován na Soubor valašských písní a tanců Radhošť. Dlouhá léta soubor působil pod Odborovou organizací podniku TESLA a od roku 1991 se osamostatnil jako občanské sdružení. Občanské sdružení Spolek přátel souboru Radhošť založili členové a přátelé souborů Radhošť a Malý Radhošť v roce 1991 s cílem pokračovat a navázat na desítky let trvající národopisnou činnost svých předchůdců.
Repertoár souboru je založen na zpracování tradičních zvyků, obyčejů, tanců, písní a muziky z charakteristického, rázovitého etnografického regionu - Valašska, zejména z Rožnova a jeho okolí. Tradiční lidovou kulturu ztvárňuje zejména v ucelených, tematicky zaměřených pásmech, např. Fašank, Šmigrust, Svatojánské, Dožínky, Řemeslnické apod. Členové souboru Radhošť pořádají po celá desetiletí tradiční Valašský bál, který se těší značné oblibě občanů města Rožnova.
V září 2012 se folklorní rodina rozrostla o dalšího člena, pod hlavičkou T. J. Sokol Slatiňany vznikl Dětský folklorní soubor Sejkorky. Ve třech tanečních odděleních souboru a v muzice hraje, zpívá a tančí více než 70 dětí od 4 do 18ti let. Soubor zpracovává písně, tance, dětské hry a říkadla z východu Čech a Českomoravské vysočiny. Vedoucí souboru je Mgr. Stanislava Sejkorová, dětská muzika pracuje pod vedením Mgr. Jiřiny Pražanové. Soubor pravidelně vystupuje nejen ve Slatiňanech a blízkém okolí, ale je také jedním z organizátorů Dětského mezinárodního folklórního festivalu Tradice Evropy. V srpnu 2014 soubor reprezentoval ČR na festivalu v polské Varšavě a v listopadu přinesl české písničky a tance na mezinárodní folklórní festival do Maďarska.
Soubor byl založen v roce 1977 etnografkou Hanou Podešvovou a Annou Buroňovou. Cimbálová muzika vznikla o rok později a její vedoucím se stal Jaromír Dadák, který je také autorem všech souborových hudebních úprav.
Od roku 1982 nese ve svém názvu jméno akademické malířky Heleny Salichové, která byla rodačka z Kyjovic a žila v Polance n. Odrou. Zasloužila se o uchování mnoha písní, lidových pohádek, krojů, ornamentů, zvyklostí a způsobu života na opavském Slezsku. Z jejich zápisů, zejména písňových – je z velké části vytvořena hudební složka souborového repertoáru. Dalším zdrojem písňového repertoáru jsou cenné zápisy, které pořídil František Sušil, František Myslivec, Jan Vyhlídal.
V roce 1985 začala při souboru pracovat také dětská taneční složka.
Ve svém repertoáru zpracovává vesnický hudební a taneční folklor opavského Slezska, oblasti, která obklopuje Ostravu ze západu od Studénky až ke státní hranici s Polskem na severu a podél ní k jihovýchodu až po Bohumín. Na jižní straně ji ohraničuje levý břeh řeky Odry. Repertoár souboru je velmi pestrý. Mezi tanečními čísly se objevují choreografie klenotnicového charakteru, jejich autorkou je zakladatelka Hana Podešvová. Ve dvou čtyř dílných cyklech zachytila vývoj Taňce a polky na Opavsku (Čtyři podoby Taňca, Polka jede).