X. ROČNÍK

Účast souborů: BALDRIÁN Pardubice, DUPÁK Hradec Králové, ČERVÁNEK Hradec Králové, HLUBINA Ostrava, HOLOUBEK Pardubice, KOHOUTEK Chrudim, KVÍTEK Hradec Králové, MARCIPÁNEK Pardubice, OLD STARS Hradišťan Uherské Hradiště, PERNÍČEK Pardubice, RADOST Pardubice, ŠMIDLÁTKA Pardubice, VYCPÁLKOVCI Praha

Zahraniční soubory: SKALIČAN Skalica Slovensko

Folkové skupiny: TRDLO Pardubice, ŠMIDLÁTKA Pardubice, HRADNÍ DUO Rakovník, NOVÝ KOŘENÍ Slatiňany

Celkem: 13 souborů a 1 zahraniční

     První kulaté jubileum festivalu Pardubice - Hradec Králové se stalo významným folklorním svátkem pro české soubory a jejich hosty, jakož i oblíbenou a vítanou společenskou událostí pro obě pořadatelská města. Slavnostní zahájení proběhlo v prostorách radnice v Pardubicích. Zúčastnili se jej zástupci obou pořadatelských měst, kteří potvrdili zájem na konání dalších ročníků tohoto festivalu, ocenili nejen vzrůstající počty návštěvníků, ale i uměleckou úroveň účinkujících souborů.

     Pernštýnská noc i tentokrát obstarala slavnostní zahájení festivalu. Mezi obyvateli Pardubic tolik oblíbenou událost pokazil jen déšť před oficiálním zahájením. Ten možná odradil některé Pardubáky od návštěvy této každoroční slavnosti.

     Součástí komorního pořadu Dialog v Atriu radnice, v němž se představily soubory Old Stars Hradišťan a Vycpálkovci, byla malá přehlídka vítězných párů soutěže v interpretaci mateníku z minulých let.

     Na nádvoří pardubického zámku se setkali hosté festivalu z Moravy a Slovenska, soubory Hlubina Ostrava a Skaličan Skalica v programu Inspirace. Pořad měl vysokou uměleckou úroveň. Folklorní folkování probíhalo na Příhrádku. Také půlnoční muzicírování souborů Zpívající brány pod Zelenou a Zámeckou bránou bylo již vítaným zakončením páteční noci.

     Programová rada byla požádána o vystoupení folklorních souborů v rámci sobotních programů v nedalekých Osicích, kde se konala slavnost ke 200. výročí narození Františka Škroupa. Na slavnosti krátce vystoupily soubory Baldrián a Radost z Pardubic.

     Pořad „Přijďte pobejt ... " na piletickém statku provázely problémy s počasím, po několika "sprchách" byl přemístěn do historické stodoly. Tam se sice vešel menší počet diváků, ale přesto byl průběh bezproblémový, byť se muselo částečně improvizovat. Diváci hodnotili pružnost, s jakou se soubory vyrovnaly se změnou prostředí, i dobrou náladu a vtip, s jakým reagovaly na nepřízeň počasí.

     Autorsky tradičně dobře připravený pořad pardubických a hradeckých dětských souborů a jejich hostů Malý ptáček, křiklavý zobáček se uskutečnil v sobotu v podvečer na prostranství před hradeckým kulturním centrem Aldis a pak následoval pořad scénických forem Zrcadlení ve velkém sále Aldisu. Přes veškerou snahu programové rady i hradeckých pořadatelů se nepodařilo v tak velkém prostoru vytvořit vhodné divadelní prostředí. Odstup od diváků byl příliš velký a vytvoření vzájemného kontaktu mezi divákem a účinkujícími soubory nebylo možné. V dalších ročnících festivalu bylo třeba pro tento typ pořadu bezpodmínečně zajistit divadlo.

     Závěrečným pořadem hradecké části festivalového programu byla Společenská zábava, která navázala na předchozí pořady, avšak měla nový průběh. Byl zpracován taneční pořádek a zajištěna nefolklorní hudba a ukázky společenského tance - párové i skupin.

     S velkým zájmem se setkaly zejména ukázky standardních i latinsko-amerických tanců v podání špičkových párů společenského tance i break dance v podání mladých souborů. Menší zájem byl o nefolklorní hudbu, jejíž největší vadou byla přílišná hlučnost. Více zábavy si soubory připravily samy, muziky jednotlivých souborů se střídaly v doprovodech ke zpěvu a tanci.

     Nedělní pardubický program Setkání na zámku na zámeckém nádvoří byl velice dobře připraven a skvěle provázen slovem Davida Slouky.

     Festivalu v tomto roce příliš nepřálo počasí, zejména při zahájení a také při sobotním pořadu v Pileticích. Naštěstí se situace v obou případech dala řešit, takže nebylo třeba rušit některý z programů. Po stránce programové i organizační je festival stabilizován a tak se zdá, že v nejbližší budoucnosti nebude třeba zásadních programových změn. Avšak vývoj jde rázně vpřed, klade jiné nároky. Objevují se také nové generace lidí, kteří aktivně lidové umění pěstují. Je proto nevyhnutelné zapojit do přípravných i realizačních fází festivalu novou, mladou generaci. V ní je totiž naděje do budoucna.